Důležité výročí v historii Opatije Důležité


ubytování Chorvatsko

Důležité výročí v historii Opatije
6.5.2009

Turistická tradice v Opatije se datuje od 4. března roku 1889, kdy byla Opatija oficiálně vyhlášena klimatickými lázněmi. Tehdy před 120 léty určil rakousko-uherský císař František Josef tímto aktem její budoucnost. Opatija měla všechny předpoklady k úspěšnému rozvoji. Její zvláštní variantu středomořského podnebí určovala poloha chráněná svahy horského hřebene Učka a bohatá vegetace.

Za svou afirmaci jako klimatických lázní může Opatija děkovat prof. dr. J. Glaxovi, řediteli lázní rakousko-uherských Jižních železnic, který se v průběhu příštích dvaceti let zasadil o vybudování infrastruktury lázní, lázeňské promenádní cesty, léčebných zařízení pro jednotlivá léčebná odvětví (již před První světovou válkou tu bylo dvanáct sanatorií). Zasloužil se i o vybudování koupaliště s teplou a studenou vodou. A byla to opět jeho zásluha, že se Opatija stala začátkem 20. století jedním z nejnavštěvovanějších a nejoblíbenějších lázní v Evropě. Na přelomu 19. a 20. století ji navštěvovaly přední osobnosti evropského společenského a uměleckého světa – mezi jinými A. P. Čechov, G. Mahler, J. Kubelík, I. Dincanová a další.

Lékaři i návštěvníci Opatije oceňovali její účinky zejména při rehabilitaci po těžkých onemocnění orgánů krvetvorby a respiračních orgánů. Opatija pod tehdy častěji používaném názvu Abbazia byla s oblibou navštěvována i v létě, ale pro své výjimečné klimatické přednosti si získávala stále větší oblibu a pověst elitních lázní hlavně pro zimní pobyty a pobyty v okrajových měsících.

Po vybudování vily Angioliny, která byla prvním ubytovacím zařízením na půdě Opatije, následovaly rychle další: luxusní vily, hotely „Kvarner“, „Imperial“ a „Opatija“, penziony, sanatoria a letní sídla. Nedílnou součástí se staly parky, z nichž dva jsou dnes chráněny jako památky zahradní architektury (jedním z nich je proslulý park u vily Angiolina, druhý v bezprostřední blízkosti hotelu Opatija), vznikaly promenády, koupaliště, ale i kulturní objekty – divadla, galerie, čítárna, v neposlední řadě i honosná společenská zařízení.

Architektonický ráz lázní ovlivňovaly hlavně historizující slohy, nechyběly však ani stavby v secesním slohu.

Po stagnaci mezi dvěma válkami, kdy Opatija připadla Itálii, jež preferovala svoje vlastní staré přímořské lázně, nastala změna až s turistickým boomem za socialistické Jugoslávie. Významným počinem sledujícím starou tradici Opatije bylo v roce 1957 založení léčebných lázní Thalasoterapija Opatija – Ústavu pro talasoterapii, později přejmenovaném na Speciální nemocnici pro rehabilitaci chorob srdce, plic a revmatizmu. Dnes je to přední středisko pro kardiologickou rehabilitaci v celé oblasti a jedna z největších laboratoří pro neinvazivní kardiologickou diagnostiku. V jejím rámci působí i nové wellness-centrum o rozloze 2500 m2.

Informace:
Turistické sdružení Primorsko-goranské župy (Turistička zajednica Primorsko-goranske županije) – www.kvarner.hr

Ohodnoťte

Komentáře nejsou povoleny.


publikováno: Kvě 2009, Kategorie : Aktuality z Chorvatska