Důležité výročí v historii Opatije
6.5.2009

Turistická tradice v Opatije se datuje od 4. března roku 1889, kdy byla Opatija oficiálně vyhlášena klimatickými lázněmi. Tehdy před 120 léty určil rakousko-uherský císař František Josef tímto aktem její budoucnost. Opatija měla všechny předpoklady k úspěšnému rozvoji. Její zvláštní variantu středomořského podnebí určovala poloha chráněná svahy horského hřebene Učka a bohatá vegetace.

Za svou afirmaci jako klimatických lázní může Opatija děkovat prof. dr. J. Glaxovi, řediteli lázní rakousko-uherských Jižních železnic, který se v průběhu příštích dvaceti let zasadil o vybudování infrastruktury lázní, lázeňské promenádní cesty, léčebných zařízení pro jednotlivá léčebná odvětví (již před První světovou válkou tu bylo dvanáct sanatorií). Zasloužil se i o vybudování koupaliště s teplou a studenou vodou. A byla to opět jeho zásluha, že se Opatija stala začátkem 20. století jedním z nejnavštěvovanějších a nejoblíbenějších lázní v Evropě. Na přelomu 19. a 20. století ji navštěvovaly přední osobnosti evropského společenského a uměleckého světa – mezi jinými A. P. Čechov, G. Mahler, J. Kubelík, I. Dincanová a další.

Lékaři i návštěvníci Opatije oceňovali její účinky zejména při rehabilitaci po těžkých onemocnění orgánů krvetvorby a respiračních orgánů. Opatija pod tehdy častěji používaném názvu Abbazia byla s oblibou navštěvována i v létě, ale pro své výjimečné klimatické přednosti si získávala stále větší oblibu a pověst elitních lázní hlavně pro zimní pobyty a pobyty v okrajových měsících.

Po vybudování vily Angioliny, která byla prvním ubytovacím zařízením na půdě Opatije, následovaly rychle další: luxusní vily, hotely „Kvarner“, „Imperial“ a „Opatija“, penziony, sanatoria a letní sídla. Nedílnou součástí se staly parky, z nichž dva jsou dnes chráněny jako památky zahradní architektury (jedním z nich je proslulý park u vily Angiolina, druhý v bezprostřední blízkosti hotelu Opatija), vznikaly promenády, koupaliště, ale i kulturní objekty – divadla, galerie, čítárna, v neposlední řadě i honosná společenská zařízení.

Architektonický ráz lázní ovlivňovaly hlavně historizující slohy, nechyběly však ani stavby v secesním slohu.

Po stagnaci mezi dvěma válkami, kdy Opatija připadla Itálii, jež preferovala svoje vlastní staré přímořské lázně, nastala změna až s turistickým boomem za socialistické Jugoslávie. Významným počinem sledujícím starou tradici Opatije bylo v roce 1957 založení léčebných lázní Thalasoterapija Opatija – Ústavu pro talasoterapii, později přejmenovaném na Speciální nemocnici pro rehabilitaci chorob srdce, plic a revmatizmu. Dnes je to přední středisko pro kardiologickou rehabilitaci v celé oblasti a jedna z největších laboratoří pro neinvazivní kardiologickou diagnostiku. V jejím rámci působí i nové wellness-centrum o rozloze 2500 m2.

Informace:
Turistické sdružení Primorsko-goranské župy (Turistička zajednica Primorsko-goranske županije) – www.kvarner.hr

Podobné:

1. Proslulé parky Opatije (Kvarner) Při vyhodnocování chorvatské soutěže „Modrý květ 2009″ (Plavi cvijet 2009),...
2. Ráb slaví výročí cestovního ruchu Ráb slaví výročí cestovního ruchu 20.4.2009 Brzy to bude už...
3. Měsíc wellness center v lázeňském městě Opatija Není sporu o tom, že stres velmi negativně působí na...
4. 120. výročí Botanické zahrady v Záhřebu 120. výročí Botanické zahrady v Záhřebu 25.9.2009 Botanická zahrada v...
5. První hotel v Punta Skale otevře v červnu První hotel v Punta Skale otevře v červnu 11.5.2009 Patnáct...