Ostrov Lopud

Ostrov Lopud je druhým největším z Elafitských ostrovů, ležících poblíž Dubrovníku. Název je odvozen od řeckého jména Delaphodia, v době Římanů se mu říkalo Lafota a později se v chorvatštině ustálil název Lopud. Dnes zde žije necelých 400 stálých obyvatel.

Více než 30 rozvalin kostelů a kaplí, dominikánský a františkánský klášter ještě dnes svědčí o mnoha křesťanských mecenáších ostrůvku. Jelikož na Lopudu jsou prameny sladké vody, daří se zde subtropické flóře. Všude rostou palmy, pinie, cypřiše a kaktusy, pěstuje se vinná réva, olivy, citrusy a fíky.

Turisté zde najdou písečnou pláž u hotelu Lafodia a zátoku Šunj, kde pláž zvolna klesá. Písečná pláž je v Dalmácii vzácností, neboť většina pláží je oblázkových nebo štěrkových. U severovýchodního pobřeží ostrova jsou pláže především skalnaté.

Jediná obydlená obec ostrova, stejnojmenný Lopud, je poklidné místo se středomořskou atmosférou. Na přístavní promenádě voní kavárny, zmrzlinové stánky a příjemné taverny, kterým v létě tvoří kulisu kotvící jachty. Mohutné mramorové vily na nábřeží byly postaveny bohatými dubrovnickými rodinami.

Příjemná je procházka palmovým parkem a kolem pamětihodností ostrova, kterým je například Františkánský klášter z 15. století, který byl v 16. století posílen obranou soustavou před piráty. Pozoruhodný je také bývalý klášterní kostel Sveta Marija, používaný současně jako farní kostel.

Na východní straně Lopudu se nad rozlehlou zátokou Šunj tyčí pamětní kostel Sveta Gospa, který byl několikrát přestavěn a v nedávné době citlivě restaurován. Je v něm uloženo několik obrazů z doby baroka a renesance. Figury apoštolů ve skutečné velikosti na hlavním oltáři získal zdejší rodák Miho Pracat a dědic velkého bohatství, z londýnského opatství Westminster Abbey poté, co odtud Jindřich VIII. Nechal odstranit všechny staré oltářní obrazy.