Pašijová procesí na ostrově Hvaru


ubytování Chorvatsko

8.4.2009
Pašijová procesí na ostrově Hvaru

Velkou náboženskou akcí, která každoročně přitahuje na Hvar v době Velikonoc tisíce návštěvníků ze všech krajů Chorvatska, ale i ze zahraničí je procesí „Za křížem“ (Za križem). Přijíždějí na ni mimo jiné i potomci vystěhovalců z ostrova Hvar, kteří takto udržují rodinné svazky z původním domovem svých rodičů nebo prarodičů.

I když podobná procesí se konají na mnoha dalších místech jadranského přímoří a vnitrozemí, žádné nedodržuje s takovou pietou všechny tradice a zbožné rituály jako na ostrově Hvaru. Nikde se také místní občané nezapojují do tohoto procesí s takovou oddaností, pokorou a vírou jako právě zde.

Nejedná se jen jedno procesí, ale hned o šest pašijových průvodů najednou. První procesí vychází večer na Zelený čtvrtek Pašijového týdne od kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jelse. Účastníci při svém celonočním putování pak navštíví postupně vesnice ve vnitrozemí ostrova Hvaru, a to Pitve, Vrisnik, Svirće, Vrbanj a Vrboska; jsou to místa, která tvoří pomyslný kruh kolem Jelsy. V čele procesí jde nosič kříže (križonoša), s křížem těžkým 20 kg. Jen bos, ve vlněných punčochách absolvuje tak cestu dlouhou 20 km. Procesí se zastavuje v kostelech všech pěti vesnic, jimiž se prochází. Návrat do Jelsy je v sedm hodin ráno na Velký pátek, ke kostelu, odkud procesí vyšlo.

Současně ze všech těchto pěti dalších míst vycházejí ve stejnou dobu další procesí, jejich cesta vede ve směru hodinových ručiček do sousedních obcí. Trasa je dána, jednotlivá procesí se nikdy nesmějí setkat. Procesí z těchto obcí se zase ráno na Velký pátek vracejí do míst, odkud vyšla.

Kněz se nezúčastňuje žádného z těchto procesí. Jen předá před nástupem cesty kříž a po návratu ho zase převezme a uloží. Během celé cesty se zpívají staré pašijové písně, zpěv pašijí doprovázejí i zastávky s pobožnostmi v kostelech obcí, jimiž se prochází.

Nosič kříže místního bratrstva musí být bezúhonný a dobré pověsti, z dobré rodiny. Často se už od jeho mládí předpokládá, že ponese jako dospělý pašijový kříž. A není výjimkou, že tuto čestnou funkci přijíždí ze zahraničí splnit i někdejší místní občan – dnes žijící daleko v zámoří. Nosič kříže musí mít i dobrou fyzickou kondici, neboť nese těžký kříž a posledních 50 metrů do kostela s ním musí běžet na ramenou.

Předpokládá se, že tento obyčej je starý minimálně 500 let, ale možná je i podstatně starší. Nic se na něm po staletí neměnilo: v procesí jsou jako kdysi zpěváci (kantaduri), nosiči svící a luceren. Jen muž, který měl upravovat cesty pro procesí v dobách, kdy opravdové cesty neexistovaly, tzv. batistrada, má dnes jen velmi málo práce. A samozřejmě jdou v procesí stovky věřících.

Hvarská „Cesta za křížem“ je v současné době jedním z fenoménů, které Chorvatská republika požádala zapsat do seznamu nehmotného kulturního bohatství organizace UNESCO.

Kromě tohoto proslulého procesí na Hvaru se však konají pašijová procesí i na dalších místech ostrova, a to v osadách a obcích Poljica, Zastražišće, Gdinj, Bogomolje, Sućuraj, Sveta Nedjelja, Dol, Stari Grad a Hvar. Procesí, které se koná přímo ve městě Hvaru, obchází pět hvarských kostelů, v každém z nich se zpívá jiná pašijová píseň. Večer se v katedrále čtou pašije, po nich pak prochází po náměstí procesí františkánských a dominikánských řeholníků a členů hvarských bratrstev.

Informace:
Turistické sdružení obce Jelsa (Turistička zajednica općine Jelsa): www.jelsa-online.com

Ohodnoťte

Komentáře nejsou povoleny.


publikováno: Dub 2009, Kategorie : Aktuality z Chorvatska