Atraktivní potápění v Chorvatsku

V posledních letech se podmořské safari stalo čím dál vyhledávanější formou turistiky, v níž má Chorvatsko co nabídnout díky svému aktraktivnímu podmoří a členitosti východní části Jadranu. Chorvatské pobřeží do nynějška většinou lákalo i suchozemské turisty i jachtaře a v posledních letech se čím dál více rozvíjí i potápěčství.

Chorvatsko je čtvrtou zemí Evropy co do počtu podmořských archeologických nálezů. Podle údajů Ministerstva kultury se v chorvatském Jadranu nachází kolem 400 podmořských archeologických lokalit, z nichž asi 200 pochází z dob od pravěku až do novověku. Nejmladší nálezy jsou z údobí Druhé světové války. Ministerstvo vzalo do ochrany 92 lokalit jako kulturní majetek; devět z nich je chráněno kovovými mřížemi.

V chorvatském podmoří se nedá potápět samostatně, ale pouze v organizovaných skupinách. V období od roku 2009 do roku 2013 vydalo příslušné ministerstvo 25 koncesí k provozování a pořádání podvodních aktivit na těchto lokalitách. Čtyři platí pro podmořské archeologické zóny kolem ostrova Mljet, ostrova Lastovo a ostrova Vis, a v oblasti Cavtatu. V těchto zónách se nachází 35 lokalit a dalších šest lokalit najdete mimo uvedenou oblast.

Potápění Chorvatsko

Podél severního břehu Kaprije v šibenickém akvatoriu leží na mořském dně atraktivní, dobře zachovalá troska železné lodi z Druhé světové války «Francesca da Riminnija», kterou v březnu roku 1944 potopili torpédem Spojenci, když byla zamaskovaná a kotvila v přístavu. Je dlouhá 42 metrů a široká 12 metrů a má tři dobře zachovalé stěžně. Vrak této lodi byla objeven teprve v roce 1994. Před Druhou světovou válkou patřila loď dvěma bratrům z ostrova Ist a sloužila jim k obchodování. Na začátku války ji zrekvírovali Italové, kteří ji používali k přepravě válečného nákladu na trase mezi chorvatským a italským pobřežím. Po kapitulaci Itálie v září roku 1943 ji převzali Němci, kterým sloužila k týmž účelům.

Nedaleko ostrova Kaprije se kryjí i zajímavé podmořské jeskyně a hřebeny, které také lákají milovníky podmoří.  Podle odhaldu se do podmoří chorvatské části Jadranu ročně potopí kolem 150 000 potápěčů.  Nejznámějším vrakem v chorvatském Jadranu je «Baron Gautch», rakousko-uherská osobní loď z První světové války, která v roce 1914 najela ve vodách u města Rovinj na minu. Loď je dlouhá 84 metrů, široká 11 metrů a klesla do hloubky 28 až 40 metrů. I tento vrak, který je pod ochranou Ministerstva kultury, lze navštívit jenom v organizaci potápěčského střediska.

V podmoří Kvarneru si potápěči rádi prohlédnou vraky italské obchodní lodi «Lina», ležící na dně nedaleko Cresu, potopené nákladní parolodi «Tihany» u ostrůvku Unijí nebo řecké nákladní lodi «Peltastis», která ztroskotala u břehů ostrova Krk.

Ve splitském podmoří je více zajímavých vraků. U ostrova Mali Barjak ztroskotala nákladní paroloď «Teti». Loď stojí kolmo na dně a je oblíbeným objektem fotografování. Minonosku «Ursus», která táhla plovoucí dělostřelecký ponton, zasáhla britská ponorka v roce 1941 nedaleko ostrova Hvaru. Ve skoro ideální hloubce u břehů ostrova Pelješac se nalézá vrak německého torpédového člunu S-57, který je považován za jeden z nejatraktivnějších objektů podmořského safari.