Horská cyklistika v Chorvatsku

Istrie

Na Istrii je velké množství cyklotras, které jsou značkované a vyznačené na turistických mapách. Jsou dostatečně široké, aby se po nich mohlo jezdit na dlouhé túry a dostatečně rozmanité i podle namáhavosti i podle rozmanitosti krajiny takže se cyklista ani chvilku nebude nudit. Podle svých přání a možností si cyklisté mohou vybrat stezky, které jsou lehké a vedou po rovince, ale také mimořádně těžké trasy, vedoucí s kopce a do kopce, jež jsou určeny pro nejlepší cyklisty (například Lupoglav nebo úsek severně od Buzetu).

Cyklotrasy vedou po všech druzích terénu (po kamenitých stezkách, úsecích pokrytých hlínou, štěrkem nebo také po úzkých lesních pěšinách…) a divokými zákoutími netknuté přírody. Ale jsou zde také trasy s velmi dobrou inrastrukturou, méně náročné úseky pro «pohodlné» dobrodruhy. Jejich výhodou je to, že se jezdec ani na chvíli neocitne příliš daleko od nějakého městečka, hotelu nebo kempinku.

Z kopcovitého severu až po mořské pobřeží přijedete na dvou kolech. Od severu na jih, od východního až na západní pobřeží Istrie, na rozloze až 2600 kilometrů, se vine asi šedesát zmapovaných cyklotras. Jsou méně nebo více upraveny a spolu s ostatními stezkami pro cyklisty, které ještě nejsou zaneseny do mapy, pokrývají Istrii jakon pavoučí síť. Asi 70 procent cyklotras jsou horské (mountain), neboli bílé, polní nebo lesní cesty a ostatní cesty jsou asaltované.

Nejtěžší cyklotrasy se nacházejí v nejvyšších částech Istrie na Ćićariji. K jejich zvládnutí je třeba mít špičkovou přípravu a obratnost v jízdě ‚na vlastní pohon‘. V bezprostřední blízkosti, v kraji kolem městečka Labinu zvaném Labinština, najdete ještě několik obtížných cyklotras, vedoucích z Gračišće do Rabacu a z Paracu směrem na Skitaču. Ke zvládnutí těchto tras nestačí mít jenom dobrou vůli, a proto je opravdu nelze doporučit rekreativním cyklistům. Ale pro duši a srdce jsou určeny nejlehčí a zároveň nejatraktivnější cyklotrasy, které se hadovitě vinou pobřežní krajinou – podél mysu Kamenjak, od Rovinje do zátoky San Pol a kolem Vrsaru a Poreče.

Doporučení: zúčastněte se závodu „Parenzana“ – to je třídenní závod z Puly do Terstu, který vede po trase staré úzkokolejové železniční tratě. Závod se koná v září.

http://www.istria-bike.com/

Gorski Kotar-Lika (Ravna Gora – Bjelolasica – Plitvice)

Lika by měla být pro dobrudruhy volbou číslo jedna. Je to prostor «divoké přírody», který se dost liší od Istrie, ale je mimořádně atraktivní pro cyklisty, kteří si rádi užívají jízdy v nedotčené přírodě. Cyklisté se obvykle sami postarají o nocleh a stravu. V nabídce je bivakování, horské chaty a ubytování v soukromí.

Stravovat se mohou v mistních hospůdkách a restauracích. Pro milovníky horské cyklistiky je na Bjelolasici označkováno asi šedesát kilometrů cyklotras, které se nacházejí v okolí hotelové osady Chorvatského olympijského střediska „Bjelolasica“. Ve stejně krásném, ale turisticky přece jen rozvinutějším Horském kotáru (Gorski kotar), najdou dobrodruzi na kolech ubytování v hezkých, stylových apartmánech a chatách k pronajmutí.

Jezdí se většinou po označených horských stezkách, které jsou méně průchodné a proto je jízda občas ztížená. Doporučujeme, aby se cyklisté vydali na toto nezapomenutelné dobrodružství s dobrou zeměpisnou mapou v kapse anebo s průvodcem.

Papuk

Hora Papuk je ideální místo, které dokazuje, že se mýlí ti, kteří myslí, že je východní část chorvatského vnitrozemí – turistický region Slavonie – jenom rovina. Zdejší kraj ještě širší kruh milovníků cyklistiky nezná, i když je atraktivní díky překrásné přírodě, velmi zajímavým stezkám, které vedou smíšeným lesem, protkaným mnoha loukami.

Tyto cyklostezky jsou zkrátka pravým drahokamem právě díky rozmanité a velmi hezké přírodě. Park přírody Papuk skýtá velké možnosti k různým druhům rekreace a je to dokonalé místo k prožití aktivní dovolené. Především jde o horskou turistiku, tedy procházky přirodou, které jsou lákavé v každém ročním období. Protože Papuk nedosahuje větší výšky než 1000 metrů, je vhodný k horské turistice pro všechny turisty bez ohledu na věk. Kromě horské turistiky, určené pro všechny, si mohou ti odvážnější zkusit lezení po doposud jediné horolezecké trase v Parku přírody.

Skála na volné lezení se nachází v blízkosti Velike, je křemencová a tedy velmi pevná. Celková výška skály je více než 50 metrů, ale dělí se na několik částí. Sportovní lezecké směry se nacházejí v jihozápadní části skály, která je vysoká kolem 15 metrů.

Velebit

Neopakovatelné, překrásné prostředí v parku přírody Velebit skýtá všem návštěvníkům bezpochyby jedinečný a nezapomenutelný zážitek. K jízdě na kole jsou vhodné četné lesní trasy, neasfaltované cestičky a částěčně značené horské stezky.

Nejlepší je spojit cyklistický výlet na Velebit s nějakou jinou aktivitou (trekingem, létáním, lezením). Přenocovat lze v horských chatách nebo ubytovnách. Doporučení: čtyřdenní túra z Oltarů do Karlobagu. Velebit může být mimořádně nebezpečný a je třeba se na cestu dobře vybavit, vzít si mapy a najmout zkušeného znalce terénu nebo průvodce.

Medvednica

Medvednica je kolébkou chorvatské horské turistiky. Přestože při jízdě na tuto horu severně od Záhřebu, lidově zvanou Záhřebská hora, už nenarazíte na nic neznámého ani překvapivého, pro cyklisty je jízda nahoru i dolů po cyklostezkách stále ještě vzrušujícím zážitkem. Ostatně, jak může být nudná jízda s vršku dolů až k dolní stanici lanovky, která trvá pouhých osm minut?

Trasováním a vyznačením 110 km cyklotras přiblížila Veřejná instituce «Park přirody Medvednica» krásy Medvednice rekreantům i sportovcům, tedy lidem, kteří mají požitek z pohybu v přírodě přírodním způsobem – pomocí svých svalů.

Cyklotrasy jsou určeny pro horskou cyklistiku. Při trasování stezek byla věnována pozornost tomu, aby se v co největší míře využily již existující lesní cestičky a aby byly provedeny co nejmenší zásahy do přírody, aby se cyklisté a pěší turisté co nejméně na cestě setkávali a aby se cyklotrasy pokud možno vyhnuly také asaltovým cestám a samotnému vrcholku Medvednice, kde je největší dopravní zátěž. Stezky vedou nedaleko skoro všech horských chat, což cyklistům umožňuje udělat si přestávku a občerstvit se skoro všude, kde se jim zachce.

Cyklistické a turistické mapy dalmatských ostrovů

Chorvatské pobřeží a ostrovy jsou už tradičně ve středu zájmu českých turistů. Zvláště v posledních letech nejbližší pobřeží teplého moře čím dál víc lidí navštěvuje aktivně: na kole, na lodi, pěšky, na mořském kajaku, s potápěčskou výbavou, se surfem. Právě cyklistům a turistům poslouží nové unikátní mapy českých autorů Bohumila Háje, kartografa – tvůrce cyklomap a zakladatele mapového vydavatelství SHOCart a Zdeňka Kukala, geografa a majitele CK Geotour.

Dosud vydané mapy oblast pokrývající jsou založeny většinou na mnoho desetiletí starém mapovém díle z dob socialistické Jugoslávie. Zejména neasfaltové cesty v těchto mapách zobrazené už většinou neexistují a naopak – mnoho nových cest je v terénu ve skutečnosti, na mapách však ne. Nové mapy naproti tomu zachycují co nejpřesněji současný stav komunikační sítě, zejména neasfaltových cest v terénu, což je neocenitelnou hodnotou zejména právě pro cyklisty – MTB (bikery) i cykloturisty. Mapy jsou jediným novým, původním a aktuálním mapovým dílem (u nás, v Chorvatsku i na světě), které věrně a přitom komplexně zobrazuje oblast ostrovů střední a jižní Dalmácie.

Středodalmatské a jihodalmatské ostrovy, poloostrov Pelješac a k němu přilehlý pás pobřeží až k Dubrovníku, tj. ta místa v Dalmácii, která jsou pro aktivní cestování a zejména ježdění na kole nejzajímavější. Od ostrova Mali Drvenik na severozápadě po ostrov Lokrum na jihovýchodě; ze známějších a větších ostrovů jsou to Brač, Hvar, Korčula, Vis, Mljet, Šolta a Lastovo.

Od roku 2005 byla většina cest na ostrovech použitelných pro jízdu na kole zaznamenána tracklogy GPS (digitální stopy projetých tras v souřadnicovém systému). Tyto tracklogy geografové Jan Vodňanský a Veronika Chladová odborně interpretovali v kombinaci se satelitními a leteckými snímky a vytvořili linie komunikací v mapě použité. Těmto liniím pak byly systematicky přiřazeny v různých úsecích různé kategorie podle aktuálního stavu – od cest dobře sjízdných i pro treková (krosová) kola, přes cesty sjízdné jen pro horská kola, až po technické singletracky (terénní stezky) pro MTB experty. V mapové legendě je kvalita cest vyznačena jasnými symboly – piktogramy. Bohumil Háj vytvořil originální mapu, pečlivě zapracoval všechny aktuální informace a bodové i liniové prvky a dovedl dílo k publikaci.

Měřítko map je 1 : 100 000. Zobrazená oblast je rozdělena do čtyř mapových titulů – listů:

• 1. Brač, Šolta, Drvenici + slovníček, adresář, ostrovní statistika, slovo vydavatelů,
• 2. Hvar, Vis, Biševo,
• 3. Korčula, Lastovo, Mljet,
• 4. Pelješac, Elafiti, Dubrovnik.

Pro každý z mapových listů je stanovena doporučená cena 99 Kč / € 4. Celá sada čtyř map bude k dispozici za 299 Kč / € 12 v průhledném plastovém obalu, který mapy ochrání před nepřízní počasí – ta však na dalmatských ostrovech není tak častá jako u nás. Mapy jsou vytištěny na klasickém mapovém papíru a skládány do „listovací harmoniky“ tak, aby se s nimi při pohybu v terénu snadno pracovalo.