Chorvatská venkovská sídla

Jižně a západně od Záhřebu leží několik městeček, do nichž se snadno dopravíte z dálnice A1. Pyšní se nesčetnými architektonicky zajímavými stavbami. Některé z nich stojí podél silnice, která vede ze Zaprešiče k vrchovině Zagorje. Vystavěli je členové chorvatské šlechty poté, co pominula hrozba tureckého vpádu. Jde převážně o rekonstrukce starších domů. Takřka všechny byly po 2. světové válce, kdy vznikl chorvatský stát, znárodněny a sloužily různým účelům. Bohužel si je můžete prohlížet pouze zvenčí.

Asi 6 km od Zaprešiče stojí Januševec, což je sídlo, které se řadí k nejhezčím ukázkám neoklasicistní architektrury v Chorvatsku. Bylo postaveno kolem roku 1830 a charakterizují je tři podlaží a obdélníkový půdorys s centrální halou, osvětlenou střešní lucernou. Uprostřed palladiánské fasády můžete spatřit portikus se třemi oblouky a čtyřmi sloupy nad ním, završený velkým štítem.

Dalším sídlem je Lužnica, což je rozlehlá budova z 18. století s dvěma podlažími a půdorysem ve tvaru písmene U. Po stranách hlavního průčelí se tyčí dvě válcové věže s kuželovými střechami. Uprostřed průčelí kulminuje vysokým štítem a v horním podlaží můžete vidět tři půlkruhově zaklenutá okna.

Zámek Ladač, situovaný 7 km západně od Zaprešiče, má pastelovou fasádu, která se na této rozlehlé budově harmonicky snoubí s temně zelenými trávníky všude kolem. Dnes je zde umístěna mateřská škola.

Dalšími sídli, které stojí za zhlédnutí jsou Novi Dvori nedaleko Zaprešiče, což je neorománská stavba obklopená rozsáhlým parkem. Rovněž Kerestinec, který se nachází jihozápadně od Záhřebu je významnou památkou. Je to vila se čtvercovým půdorysem ze 16. století a za 2. světové války nechvalně proslula jako vězení mnoha intelektuálů. Dnes slouží jako kasárny.

Rezidenci Brezovica si nechala postavit rodina Draškovičů v 16. století. O dvěstě let později byla upravena na barokní zámek, který určitou dobu sloužil jako luxusní hotel.