Karlovac

Nejvíce turistů trávících dovolenou v Chorvatsku směřuje pochopitelně k překrásnému jadranskému pobřeží. Některé trasy vedou ale přes města, která stojí za návštěvu. Jedním takovým je Karlovac, nacházející se asi 50 km od Záhřebu. Karlovac je správním střediskem župy stejného jména a má v současnosti asi 60 tisíc obyvatel, z nichž je většina Chorvatů. Převažuje zde průmysl a město je též důležitým silničním uzlem pro cesty do Slovinska. Je dopravně dobře dostupný především po dálnici A1.

Karlovac je známý kvalitním pivem, když nejvýznačnějším podnikem ve městě je pivovar Karolovačko Pivo d.d. Jedná se o součást holandské společnosti Heineken. Kromě pivovaru ve městě funguje i průmysl textilní, strojní, kožedělný a dřevozpracující.

Původně se jednalo o baštu proti tureckým vpádům, avšak ve skutečnosti jej založil v roce 1579 rakouský arcivévoda Karel Habsburský, jehož jméno Karlovac nese.

Město projektoval Ital N.Angelini jako pevnost na soutoku řek Korany a Kupy, ve tvaru šesticípé hvězdy s baštami a příkopy, z nichž se dnes staly veřejné zahrady. Uvnitř se nalézalo 24 téměř stejných bloků, které se všechny dochovaly, byť slouží různým účelům. Z pevnosti se postupně rozvinulo dobře fungující město a v r. 1777 došlo k významné události, když byl Karlovac povýšen na město zásluhou císařovny Marie Tezerie.

Srdcem města je Strossmayerovo náměstí s barokní frankopanským palácem, kde získalo působiště Městské muzeum. Prostřednictvím archeologických a národopisných sbírek dokumentuje historii města. Na náměstí Trg Bana Jelačiča uvidíte františkánský klášter, v jehož křížové chodbě sídlí Muzeum sakrálního umění.

Pozornost si zaslouží také kostel sv. Trojice, zpodobněný převážně v letech 1683-92, se zvonicí z 18. století. Vyniká umně provedeným oltářem z černého mramoru, jehož autorem je Michele Cussa. Pravoslavný kostel sv. Mikuláše pochází z roku 1786.

Na východě se dnes Karlovac rozléhá až ke středověkému hradu Dubovac se třemi věžemi. Dnes slouží jako hotel.