Rekonstrukce pevnosti Klis a nové vstupné na Dubrovnické hradby

Podle rozhodnutí zastupitelstva města Dubrovník bylo zvýšeno vstupné na hradby v Dubrovníku z 50 na 70 kun. Děti do 5 let mají nadále vstup zdarma. Děti a mládež od 5 do 18 let platí 30 kun. Snížené vstupné 30 kun platí také občané Dubrovníka, studenti, novináři, příslušníci chorvatského vojska a policie či vojenští invalidé. Vstupné pro skupiny je ve stejné výši jako běžné vstupné.
Návštěvní doba v roce 2010:
1. dubna – 31. května: 9.00 – 18.30 hod.
1. června – 31. července: 8.00 – 19.30 hod.
1. srpna – 15. září: 8.00 – 19.00 hod.
15. září – 31. října: 9.00 – 18.00 hod.
1. listopadu – 31. prosince: 9.00 – 15.00 hod.

V zájmu odlehčení hlavního vchodu na městské hradby (Gradske zidine) u brány Pile na Stradunu se turistům doporučuje použít další vchody na hradby, kterých se dosud málo používá. První je u pevnosti sv. Jana (tvrđava sv. Ivana), tj. v blízkosti městského přístavu a druhý vchod u věže sv. Lukáše (kula sv. Luke) v jihovýchodním cípu starého města.
Dubrovnické hradby každoročně navštíví kolem 760 tisíc návštěvníků. Rekord byl dosažen v loňském červenci, kdy bylo zaznamenáno 141 tisíc návštěvníků.
Finanční prostředky z nemalého výnosu vstupného se používají na údržbu a opravu dubrovnických památek.

Při silnici ze Splitu do osady Sinj, 10 km severně od Splitu a ve výšce 360 m.n.m., trůní pak starý hrad Klis, který střeží průsmyk mezi pohořím MOSOR a KOZJAK.  Klis je jedna z nejvýznamnějších pevností v Chorvatsku kde již řadu let probíhá obnova, takže za pár let bude pevnost zakonzervována a plně zpřístupněna turistům (v tuto chvíli je přístupná částečně).

Dosud je v prostoru kliské pevnosti restaurován kostel sv. Víta (Sv. Vid), je obnovena a upravena malá prachárna a hradní zbrojnice, v níž jsou uloženy zajímavé repliky uskockých historických uniforem, výzbroje a trofejových zbraní, dělové koule a další, jakož i materiály představující návštěvníků tento historicky tak významný článek v obraně Chorvatska proti Turkům.

Počátky kliské pevnosti (Kliška tvrdjava) sahají hluboko do minulosti. Za časů knížete Trpimira, v polovině 9. století, se stala jedním z center raně středověkého chorvatského státu. Od svého vybudování střežila a bránila jeden z nejdůležitějších přístupů z chorvatského vnitrozemí k moři, do střední Dalmácie. Dobře opevněná pevnost představovala začátkem 15. století důležitou chorvatskou baštu proti stále sílící turecké expanzi. Situace se vyostřila zejména po pádu Bosny a Hercegoviny v polovině 15. století, kdy Turkům již nestálo nic v cestě k dalšímu vítěznému tažení. Přes hrdinskou dlouhotrvající obranu především uskoků a místních obyvatel, v jejichž čele stál uskocký velitel Petr Kružić, Klis v roce 1537 Turci dobyli, většina jeho statečných obránců v boji padla. Turci se tu stali na více než sto let pány, zpevnili opevnění pevnosti a přeměnili zdejší kostel sv. Víta v mešitu.

Pád kliské pevnosti znamenal pro Turky otevření cesty do pobřeží Dalmácie i dále do vnitrozemského Chorvatska. Turecká hranice vedla kolem říčky Jadro až k Solinu. Turci neustále využívali pro ně výhodné strategické polohy kliské pevnosti, kterou měli pevně v rukou, a bez zábran loupili a pálili v celém dalekém okolí. Četné pokusy o získání Klisu zpět byly neúspěšné. Až v průběhu války o Krétu se roku 1648 podařilo Benátčanům pod velením benátského generála Foscola a za vydatné pomoci a podpory místního obyvatelstva kliskou pevnost dobýt. Klis se pak stal součástí tzv. Benátské Dalmácie. Benátčané zesílili opevnění pevnosti a dali jí přibližně dnešní podobu. Turkům se již nikdy nepodařilo pevnost dobýt.

V další fázi obnovy bude provedena sanace tzv. Knížecího paláce, resp. sídla benátského providura (představitele benátské svrchovanosti). Místnosti budou pak využívány jako informační centrum, prodejna suvenýrů a malé etnografické muzeum zdejšího kraje.

O revitalizaci pevnosti a o oživení jejích historických kořenů již dnes pečuje místní historický spolek „Kliški uskoci“, který působí za podpory splitských památkářů. Spolek oživuje staré bojové uskocké tradice, seznamuje mládež i dospělou veřejnost se slavnou historií pevnosti. Jejich historická jednotka se s velkých úspěchem zúčastňuje různých slavností a přehlídek, v nichž pochodují v dobových krojích za zvuků bubnu a dalmatského nástroje zvaného „diple“ (podobný českým dudám). Spolek připravuje jako nový projekt rekonstrukci bitvy mezi uskoky a Turky, které se zúčastní v historických oděvech podle starých pramenů, a dále přehlídku starých řemesel na Klisu. „Kliški uskoci“ též usilují o to, aby se do jejich činnosti zapojily i ženy, neboť ženy měly v minulosti nemalý podíl na bojích s Turky – byly prokazatelně plnohodnotnými členkami uskockých bojových oddílů.