Chorvatská kuchyně

Chorvaté se mohou pochlubit velmi pestrou a také zdravou kuchyní, v níž se snoubí jižanský životní styl s prvky východní gastronomie. Řada turistů, kteří navštíví Chorvatsko, většinou ochutná jen ty nejznámější speciality, které se připravují na pobřeží. V Chorvatsku však stojí za to, ochutnat i dobroty typické pro vnitrozemí.

Tradiční chorvatská kuchyně vychází ze slovanských jídel, ale je silně ovlivňovaná okolními zeměmi, zejména kuchyní maďarskou, italskou, rakouskou a částečně i tureckou. Je však možné se setkat i s jídly, v nichž jsou patrné dokonce i vlivy kuchyně z dob Rakouska – Uherska. Je to dáno tím, že v minulosti právě tyto země pomáhaly utvářet chorvatské dějiny. Chorvatská kuchyně je tak dnes stejně bohatá jako dějiny této nádherné země.

Chorvatskou kuchyni tak není možné popsat jako celek  – země totiž není po gastronomické stránce jednotná a v každém kraji najdete určité speciality. V Chorvatsku si tak pochutnáte jak na kaloricky vydatných jídlech, tak i na zdravých pokrmech tolik typických pro oblast Středomoří. Obecně je možné chorvatskou kuchyni rozdělit do dvou hlavních kategorií – na kuchyni pobřežní a vnitrozemskou. Jídelníček v obou částech země se tak do značné míry odlišuje.

Pobřežní kuchyně Chorvatska

V přímořských regionech Chorvatska v kuchyni převládají prvky italské, zejména pak benátské kuchyně. Pobřežní oblasti Jaderského moře jsou bohaté na ryby a dary moře, které patří mezi zdejší hlavní lahůdky. Čerstvě ulovené ryby se nejčastěji grilují (riba na žaru). Mezi nejoblíbenější ryby patří pražman zlatý, parmice pruhová, pilobřich ostnitý či mořský jazyk. Z darů moře se nejčastěji na talířích objevují slávky, humři, olihně a ústřice, ale objednat si můžete i chobotnicový salát. Například ústřice se konzumují syrové, pouze pokapané trochou citronové šťávy a doplněné pokrájenou šalotkou. Hojně se v přímořských pokrmech objevuje také zelenina a typické je rovněž používání olivového oleje.

Vnitrozemská kuchyně Chorvatska

Jelikož je pro vnitrozemí Chorvatska charakteristické chladnější klima, jsou jídla v těchto regionech vydatnější, zejména pak v zimním období. Základ vnitrozemských pokrmů představují zemědělské pokrmy, jako jsou obilniny, maso či luštěniny. Masité pokrmy se často připravují s výtečnými omáčkami, které jsou dosti kaloricky vydatné. Vaří se na pánvi, nebo pod kovovým zvonem nazývaným „peka“. Z masa se využívá hlavně skopové, jehněčí a oblíbené je i vepřové maso. Drůbeží maso je zde zastoupeno minimálně. Pokrmy chorvatského vnitrozemí bývají často dochucovány mletou červenou paprikou, která je typická spíše pro maďarskou kuchyni. Nejen paprika je však tím, co Chorvatsko na svůj jídelníček od Maďarska převzalo – oblíbeným jídlem ve vnitrozemí jsou i guláše.

Sváteční speciality

Specifickým rysem chorvatské gastronomie jsou pak také speciality, které se připravují při příležitosti oslav, svátků a různých zvláštních událostí. V Chorvatsku se připravují unikátní pochutiny například pro svatby, křty, během vinobraní či v době sklizně. Velký důraz je kladen také na církevní svátky, jako jsou Vánoce, Velikonoce a svátky svatých, jako je např. Den sv. Martina.

Tradiční chorvatské pokrmy

Dalmatski pršut – kořeněnou uzenou dalmatskou šunku mnozí Chorvaté považují za národní pokrm. Šunka je sušená na vzduchu, obalovaná v popelu a následně uzená ohněm z borových šišek po dobu dvou dnů až jednoho týdne. Po vyuzení se nechá několik měsíců dosušovat na dobře větraném místě. Každý však pršut dělá trochu jinak a každý má na něj svůj tajný recept. Někdo šunkovou kýtu zatěžuje velkými kameny, aby z ní vytekly zbytky krve, jiný ji zase nakládá do speciálního koření.  Pokaždé však pršut vyniká velmi osobitou chutí a najdete jej v každé chorvatské restauraci.

Paški sir – společně s dalmatskim pršutem se často podává také paški syr, což je slaný ovčí sýr původem z ostrova Pag. Má vynikající chuť a je doslova perlou mezi chorvatskými sýry. Svou unikátní chuť sýr získává díky aromatickým bylinám, které spásají pažské ovce, z jejichž mléka se následně sýr připravuje. Pro výrobu pravého paški sira je třeba dodržovat tradiční recepturu a postupy.

Mješano meso na žaru – jde o pokrm obsahující různá masa připravená na grilu, která jsou podávána nejčastěji se zeleninou (čerstvý salát z rajčat, hlávkový salát, paprika, cibule) a často nechybí oblíbené hranolky – zejména tedy v turistických oblastech. Na jednom talíři dostanete například grilované hovězí, telecí a vepřové maso, které je připravováno výhradně na dřevěném uhlí. Tento pokrm potěší každého masožrouta.

Buzara – mořští ráčci jsou považováni za typickou dalmatskou delikatesu. Jsou vaření na mírném ohni v omáčce z rajčat, cibule a bylinek. Tato omáčka se skvěle hodí také k těstovinám.

Rižot – již samotný název pokrmu dává tušit, že se jedná o jídlo z rýže. Podobá se rizotu, ale v Chorvatsku se připravuje hlavně z darů moře. Nejčastější ingrediencí jsou slávky. Kořeny tohoto pokrmu je možné najít v italských Benátkách.

Sarma – původem z Turecka je tento pokrm, který však můžete ochutnat také v Rumunsku, Bulharsku a Chorvatsku. Jde o zelné listy plněné mletým masem, bylinkami a kořením. Vzniknou tak jakési zelné závitky připomínající český plněný paprikový lusk.

Manistra (maneštra) – tato polévka se připravuje ze silného zeleninového vývaru a mezi hlavní ingredience patří především luštěniny (fazole, kukuřice), brambory a někdy se přidává i hlávkové zelí. Nejen svou konzistencí a barvou, ale i názvem se polévka velmi podobá italské polévce minestrone.

Pašticada – pokrm připravený z pomalu dušeného hovězího masa. Nejčastěji je maso podáváno s bramborovými noky na italský způsob. V tomto jídle se tak střetávají italské a maďarské vlivy, což je pro chorvatskou kuchyni obvyklé.

Fiš paprikaš – také tento pokrm má jistě kořeny v Maďarsku. Dušená sladkovodní ryba, nejčastěji kapr, je ochucená mletou paprikou. Celkově pokrm připomíná guláš, akorát je z ryby.

Štrukli – oblíbeným pokrmem jsou také štrukli, což jsou velké domácí ravioli, tedy těstoviny plněné nejčastěji sýrem. Připravují se z různých druhů pšenice a dávají se zapéct do trouby. Kromě slaných štruklí je možné se setkat i s jejich sladkou verzí.

Čevapčici – typickým pokrmem z mletého masa je čevapčiči. Mleté kořeněné maso se smíchá s nadrobno nakrájenou cibulí a tvaruje se do menších válečků. Usmažené válečky se podávají s hořčicí, případně s nějakou pikantní omáčkou. Kdo by se setkal s čevapčičim vytvarovaným do placek, pravděpodobně jde o pokrm zvaný pljeskavica.

Kulen – ostrý kořeněný salám původem z oblasti Slavonie, jehož nezbytnou ingrediencí je čili. Tento salám se podává s měkkým sýrem, paprikou, rajčaty a nakládanou zeleninou. Při jeho výrobě a během uzení je třeba dodržovat tradiční metody.

Brodet – kdo by chtěl ochutnat guláš či hustou polévku z mořských plodů, musí si v restauraci objednat brodet. Připravuje se z různých druhů ryb, olivového oleje, vína a česneku. Podává se nejčastěji s kukuřičnou kaší a populární je hlavně v jižním Chorvatsku.

Populární chorvatské dezerty

Chorvati si potrpí na dosti sladké a vydatné dezerty, které jsou připravovány z rozličných druhů těsta.

Rožata – oblíbený dalmatský dezert, který se připravuje z vajec, mléka, hořkého likéru a karamelu. Podává se chlazený.

Palačinke – palačinka patří mezi nejznámější chorvatské moučníky. Příprava palačinek je stejná jako u nás a plní se džemem, tekutou čokoládou, případně i mletými vlašskými ořechy.

Zagorje štrudel – nám běžně známý štrúdl, který se peče z listového těsta a je plněný čerstvým měkkým sýrem, medem a oříšky. Původ tohoto štrúdlu je patrně v rakouské kuchyni.

Friture – typické chorvatské smažené koblihy

Chorvatské nápoje

Chorvatsko se může pochlubit pestrou nabídkou nejrůznějších alkoholických nápojů. Vzhledem k poloze Chorvatska panují v zemi výborné podmínky pro pěstování vinné révy. Není se tak čemu divit, že si Chorvaté dávají skleničku vína téměř ke každému jídlu. Za typické je považováno silné červené víno, které vyniká výraznou chutí. Oblíbeným sladkým dezertním vínem je pak „prošek“, které se vyrábí ze seschlých bobulí vinné révy. Název tohoto vína pochází z italštiny, kde výraz „prosecco“ znamená předsušený. Dalším proslulým nápojem, který si s oblibou dávají i návštěvníci z České republiky, je pivo. Mezi nejznámější ležáky patří Ožujsko a Karlovačko. Po jídle se pak hodí něco silnějšího jako je třeba známá chorvatská pálenka rakija. V regionu Slavonie vám však může být nabídnuta také slivovice (šljivovica). Mezi oblíbené pálenky patří také ořechovka nebo traverica vyráběná z bylinek. Dámy pak jistě ocení likér Maraskino, který je ochucován višněmi maraska.