Co jste dosud nevěděli o chorvatských Vánocích

V Chorvatsku, tak jako všude v Evropě, najdete moderní i klasické vánoční zvyky. Některé se dost podobají těm našim, ale pár z nich je opravdu jedinečných. Zajímá vás, co dělají Chorvati o Vánocích a čemu věří?

V průběhu let se Vánoce i zvyky změnily. Dnes zdobíme stromečky světýlky, chodíme na vánoční trhy, dáváme si luxusní dárky a sledujeme novodobé vánoční filmy. Chorvati ale stále dodržují některé zvyky z dob našich předků. Které jsou ty nejzajímavější?

Pšenice pro štěstí

Tento vánoční zvyk se váže ke svaté Lucii. Na tento den, což je 13. 12., se má zasadit pšenice do květináče, aby na Štědrý den mohla být krásnou ozdobou pod vánočním stromečkem. V dnešní uspěchané době je samozřejmě možné už vzrostlou pšenici zakoupit v chorvatských obchodech, takže ten, kdo při vánočním shonu zapomene zasadit, může se z ní těšit i tak. Její umístění pod vánočním stromečkem má údajně přinést štěstí rodině po celý příští rok.

Zapalte polena, ať hoří do rána

Štědrý den je v Chorvatsku velká věc, kdy se všechno točí hlavně kolem jídla. Nezapomíná se však ani na vánoční zvyky. Jedním z nich je zapálení polena, o které se na štědrý večer má postarat výlučně hlava rodiny. Této tradici se říká badnjak. Poleno by mělo vydržet hořet až do druhého dne, aby přineslo štěstí a zdraví do rodiny. A tak ti, kteří této tradici věří, mají velký úkol. Přes celou noc z 24. na 25. prosince musí být stále někdo vzhůru. Je potřeba postarat se o to, aby poleno nevyhaslo.

Večeře bývá poměrně skromná

I v Chorvatsku je ve většině domácnostech štědrovečerní hvězdou prostřeného stolu ryba. Není to však kapr, jak je snadné si domyslet, ale je to treska. V Dalmácii se podává s olivovým olejem a česnekem. Na ostrovech si často dopřávají i chobotnici s pečenými bramborami nebo úhoře. Ve Slavonii také dávají přednost rybě, ale připravují ji v podobě perkeltu ze štiky. Je to velmi lahodný typ guláše, který se připravuje ze spousty cibule, rajčat, domácího sádla a pálivé červené papriky.

Druhý den přichází ty pravé hody

Na Štědrý den by se měl v podstatě držet půst a k večeři by se mělo podávat jen skromné jídlo. To je zde tvořeno rybími pokrmy, které se liší podle kraje a regionu. To hlavní hodování potom nastává až další den, kdy se stoly prohýbají pod opravdovými lahůdkami. Chorvati si pochutnávají na krůtím mase nebo krocanovi, podávají se paštiky, slanina, masové lahůdky, zelenina, lahodné sýry, čerstvě upečený chléb a samozřejmostí je hromada vánočního cukroví.

Chorvati, stejně jako my, chodí na půlnoční mši do kostela, i když pravděpodobně ve větším počtu než v Čechách, kde tento zvyk dodržuje stále méně lidí. Také je pro ně důležité navštívit o svátcích celou rodinu a trávit společně svátky v kruhu rodinném.