Historická Dalmácie

Dalmácie je jednou z částí celého Chorvatska, která zabírá podstatnou část jeho přímoří, včetně ostrovů. Začíná v Černé hoře, přes Dubrovnik, Makarskou, Split, Šibenik, Zadar až ke Korlobagu s pohořím Velebit. Dále k ní patří také ostrůvky od Mljetu až po Pag a poloostrovu Pelješac. 

Dalmácie je rozdělena na tři oblasti a to Severní Dalmácie, Střední Dalmácie a Jižní Dalmácie. Ve starověku byla celá Dalmácie obývána starověkými kmeny Ilyrů. Mezi nimi zvláště vynikal kmen Dalmatů, jehož členové získali největší moc v celé Dalmácii a díky tomu byla celá oblast pojmenována po nich. Díky vhodné poloze a přívětivému podnebí začal tento kmen pěstovat vinnou révu, získával sůl z moře a zakládal sady. Zároveň se stali zdatnými rybáři a také obchodníky.

Relativní klid narušily až římské výpady, které způsobili četnější vojenské střety, které byly způsobeny odporem Ilyrů, proti snahám Římanů tento národ romanizovat. Postupem času se nadvlády nad Dalmácií uchopila Byzanc a dále pak Chorvatské království, Uhry a ve 14. století Benátky, za jejichž vlády celá oblast výrazně vzkvétala. Poté byla oblast opět součástí několika státních celků od Francouzů až po různé chorvatské celky. Po druhé světové válce se definitivně rozdělila mezi Chorvatsko, Černou horu a Bosnu a Hercegovinu.

Zajímavým místem v dějinách vždy bylo město Dubrovnik, kterému se dařilo udržet si svou autonomii a neutralitu. Díky tomu je toto město naprosto nedotčené a řadí se mezi nejkrásnější města celého Středozemního moře. Díky všem těmto historickým vlivům vznikla v Dalmácii ojedinělá kultura, plná nejrůznějších vlivů ze všech národů, které jí kdy vlastnili. Tato pestrá paleta vlivů se projevuje nejčastěji v dalmácké kuchyni, architektuře a také pohledu na svět. Ten je velmi přívětivý a poklidný.