Rimské centurie formují dnešní silnice v Zadaru: Fascinující odkaz 2000 let staré infrastruktury

Zadar skrývá překvapivou historickou skutečnost: dnešní silnice vedoucí do tohoto dalmatského města stále následují trasy rimských centurií, která byla vytyčena před téměř 2000 lety. Vědci z Univerzity v Zadaru nyní mapují tuto fascinující vrstvu historie pomocí moderních technologií.

Rimská dělba půdy: Systém, který přežil tisíciletí

Staří Římané používali systém centuriace – pravidělného rozdělení земempire na jednotné čtverce o velikosti 710 × 710 metrů. Každá římská kolonie, včetně Iadery (dnešní Zadar), měla městské centrum na poloostrově a zemědělský okrsek (ager), který zajišťoval zásobování potravinami. V případě Zadaru se tento systém rozšiřoval daleko od centra – až do Biograda a částí ostrova Ugljan.

Jak Římané organizovali prostor

• Centurie byly rozděleny podle pěstovaných plodin – sklářské kultury, ovocné stromy a správní budovy
• Mramorové desky značily majitele jednotlivých pozemků
• Systém sloužil k organizaci prostoru, orientaci a určování ekonomické hodnoty půdy

Moderní věda potvrzuje to, co víme tisíc let

Vědci měli původně za to, že zadarský zemědělský okrsek končil u Pličnika. Avšak pomocí LIDAR technologie (laserového skenování ze vzduchu) zjistili, že se rozprostíral mnohem dále – až do Biograda a na ostrov Ugljan. Zajímavé je, že vzdušné snímky z druhé světové války jasně ukazují tento systém rozdělený na velké čtverce.

Proč je to důležité pro dnešní Zadar

Projekt „Sjeti me se: valorizacija prostorno-društvenih mijena zadarskog antičkog katastra“ (SMS) vede Doc. Dr. Josipa Baraka Perica z Odjelu archeologie Univerzity v Zadru. Cílem iniciativy je využít poznatků o historické centuriaci pro rozvoj a plánování současného města.

Nejpozoruhodnější zjištění je, že tato infrastruktura vydržela v neměnné formě téměř 2000 let díky dlouhodobému zemědělskému využívání půdy. Dnešní parcely, cesty a cestní směry stále kopírují původní římské meze – byť si to cestující mezi středověkých či barokních staveb neuvědomují.

Kdo se na výzkumu podílí

Projekt je interdisciplinární – spolupracují na něm archeologové, historici, geografové, specialisté na starou češtinu a agronomi. Výzkum probíhá pod záštitou šesti odjeledu Univerzity v Zadaru a partnerství s Univerzitou Juraj Dobrila v Pule a University of Maine. Financování pochází z Národního plánu obnovy a odolnosti 2021–2026, který je podporován z fondu NextGenerationEU.

Pro české turisty je tento objev inspirující – při návštěvě Zadaru se můžete podívat na město s vědomím, že jeho infrastruktura vychází z antického plánu, který překvapivě vydržel nejen věky, ale i průběh celé evropské historie.