Románská doba v Chorvatsku

V chorvatských městech Trogir, Zadar a Dubrovník vznikaly od 11. století nové, velké biskupské kostely. Především Zadar může z této epochy nabídnout dva krásné příklady, kterými jsou katedrála Sveta Stošija a kostel Sveti Krševan.

Vrchol románského stavitelství v Dalmácii představuje fasáda katedrály v Zadaru, ovlivněná toskánskými dómy. Druhá významná katedrála na pobřeží je dóm o třech lodích v Trogiru, jímž je Sveti Lovro. Na této stavbě je patrný nejen románský sloh, ale také následující architektonické směry.

V romáském období začala v oblasti Středomoří vzkvétat zdejší města. Ve většině z nich se ještě dnes nacházejí jednotlivé obytné domy v romásnkém slohu z tehdejšího období. Je tomu tak například v Trogiru a Splitu, kde se až do dnešních dnů zachovalo přibližně 50 domů ze 13. století. Pro stavbu městských obytných domů použili tehdejší stavební mistři hrubě otesané kamenné kvádry, které byly uspořádány v pravidelných řadách a které kontrastovaly s obroušenými a vyleštěnými rámy dvojitých nebo trojitých oken. V přízemí jednoduchých obytných domů se zpravidla nacházely hospodářské místnosti, průjezdy do dvora nebo stáje a nad nimi byly obytné místnosti.
Samostatnou kapitolou jsou románské plastiky, o jejichž kvalitě v Dalmácii vypovídá bohužel už jen několik málo dochovaných kusů. Z první poloviny 13. století pocházejí dvě vynikající díla řezbářského a sochařského umění. Jsou jimi dřevěná křídla dveří dómu ve Splitu z rukou mistra Buviny a portál plný postav z období přechodu ke gotice v katedrále v Trogiru, vytvořený dalmatským umělcem mistrem Radovanem. Zajímavá je skutečnost, že tvořil podle západních i východních vzorů, které ale pojal sám z uměleckého hlediska osobitě. Scény z příběhů bible doplnil realistickými detaily a postavám propůjčil lidské rysy.
Malířství v románské době je zdokumentováno na nástěnných malbách v kostelech na Pelješacu a v Zadaru a nadeskových malbách ve Hvaru, Šibeniku a Dubrovníku.