Velikonoce v Chorvatsku: působivá procesí, velké ohně a spoustu vína!

Velikonoce se chorvatsky řeknou Uskrs a mají velmi podobné znaky jako ty naše. Přesto jsou trochu odlišné a zachovávají si svůj vlastní kolorit. Pojďte se s námi vydat za některými zajímavými a nevšedními tradicemi a zvyklostmi krásné země, do které se především jezdí za teplem a mořem v letních měsících.

Chorvatsko v dubnu – počasí

Většinou je v Chorvatsku dubnové počasí o dost příjemnější než u nás, takže se v tuto dobu už běžně venku chodí v tričkách a kraťasech. Příroda je zelená a svěží a průměrné denní teploty se pohybují okolo 20°C. Na začátku dubna bývá okolo 17°C a poslední dny v měsíci se teplota může vyšplhat klidně až na 24°C.

Malovaná vajíčka a zajíci jako u nás

Stejně jako u nás se také v Chorvatsku drží tradice malování vajíček. V jejich jazyce se můžete setkat s pojem pisanica, což je vlastně naše kraslice. Maluje se různými způsoby tak jako asi všude, kde se tento zvyk dodržuje. Tradiční přírodní barvení slupkou cibule nebo řepou v modernějších domácnostech nahrazují speciální barvy.

Symbolem Velikonoc jsou kromě vajec také zajíci a kuřátka, která jsou k vidění namalovaná, plyšová i živá na různých velikonočních trzích v mnoha městech. Chorvatské trhy mají podobný charakter jako velikonoční trhy v Čechách. Kromě toho můžete být na ulicích a náměstích také svědky různých oslav nebo tradičních tanců.

Křesťanské zvyky a magické procesí

Chorvati jsou křesťanský národ a žije zde mnohem více věřících než například v České republice. Díky tomu se Velikonoce tady těší velké oblibě a představují jeden z nejdůležitějších náboženských svátků v roce. Pro mnohé jsou důležitější než tolik populární Vánoce. Hodně měst si z tohoto důvodu zachovalo své zvyky ze starších dob.

Jedním z takových zvyků je raní mše, kam každý přinese nějaké jídlo, které se světí a následně samozřejmě i konzumuje. Jídlo může být různorodé, ale v tento den určitě nechybí vajíčka, tradiční sladký chléb (tzv. pogača) a různé druhy první jarní zeleniny.

Všeobecně se v Chorvatsku v tento čas koná spoustu bohoslužeb, slavností a procesí. Například na ostrově Hvar se na Veliký čtvrtek vydává na procesí až 2 000 zpívajících věřících, z nichž ten nejsilnější nese těžký kříž. Tato cesta dlouhá 22 kilometrů se jde za tmy a od kostela ke kostelu ji osvětlují olejové lampy a svíčky na oknech. Tento poutavý a až magický zvyk je dokonce zapsaný v seznamu nemateriálních děditství UNESCO.

Zapalte ohně!

Velikonoce v Chorvatsku se často neobejdou bez velkých ohňů. Možná si budete říkat, že si velikonoční svátky pleteme s pálením čarodějnic, ale kdepak. Ohně se už v dávných dobách tradičně zapalovaly před Velikonocemi a měly prostý důvod. Věřilo se, že záře z ohňů zajistí úrodu na těch polích, kam světlo z plamenů dosáhne.

I v dnešních dnech se ráno na Velikonoce pálí velký oheň (tzv. krijesova) a příprava na tuto tradici může trvat několik dnů i týdnů. Dolní části vyskládaného dřeva jsou naplněné slámou a plameny mohou šlehat až do výšky 20 metrů. Asi nejkrásnější oheň bývá tradičně k vidění v malé obci Popovac Kalnički, kam se na ně jezdí dívat lidé i z daleka jako na turistickou atrakci.

Přiťukává se nejen vínem!

Tak jako u nás i chorvatské Velikonoce jsou spojené s pitím alkoholu. Zatímco u nás to bývá většinou slivovice, vodka nebo jiný druh tvrdého alkoholu, v Chorvatsku je to červené víno. Na žádném stole nechybí lahev, případně je k dispozici rovnou celý demižon. Platí přeci: Kdo víno pije, ten dlouho žije! A Chorvati, jak to tak vypadá, asi chtějí žít na věky.

Kromě vína je však v této zemi zvykem (podobně jako v některých částech Řecka) přiťuknout si vajíčkem (tzv. tuckanje). V podstatě se jedná o soutěž, ve které je vítězem ten, komu vejce vydrží nejdéle celé. Přiťukáváte si s dalšími soutěžícími tak dlouho, dokud se vám vajíčko nerozkřápne v ruce.

Období odříkání a půstu

Velikonoce však není jenom zábava, pití alkoholu a zpívání písní. 40 dní před svátky přichází den Popelnice, kterým končí období karnevalů a po kterém nastupuje čas půstu a odříkání (tzv. Korizma). A není to jen maso, které by se nemělo konzumovat. Věřící si vybere oblíbenou jednu věc, bez které se po dobu odříkání obejde, čímž dá najevo svou pokoru před Bohem. Může to být kouření, pití alkoholu, sledování televize nebo něco jiného a celých 40 dnů tento svůj závazek musí dodržet.

Naši výpravu po chorvatských velikonočních zvycích ukončíme jednou krásnou tradicí, kterou jsme si obzvlášť oblíbili: Týden před Velikonocemi na Květnou neděli (Cvjetnica) přijdou lidé s olivovou nebo palmovou větvičkou do kostela, kde dostane požehnání. Doma pro ni vyberou hezké místo a ona na oplátku přinese mír a blahobyt do jejich příbytku.

Ubytování na Hvaru