Ráb slaví výročí cestovního ruchu
20.4.2009

Brzy to bude už 120 let, co obecní rada města prohlásila Ráb za turistickou destinaci a léčebné přímořské lázně. Důvodem k tomu byly zdejší příznivé přírodní podmínky a jejich blahodárné účinky při nemocech srdce a dýchacích orgánů.

Zájem o ozdravné pobyty na Rábu jsou však mnohem staršího data. Již staří Římané, kteří tu založili prosperující municipium Arba, oceňovali zdejší příjemné mírné klima, bohatou vegetaci a zdejší přírodní krásy. Koncem 19. století, kdy se na celém pobřeží Jadranu začali objevovat první návštěvníci hledající na jeho březích podmínky pro odpočinek a rehabilitaci, pro koupání v moři a rekreaci, nemohli opominout Ráb, místo, které to vše mělo ve vrchovaté míře a navíc nabízelo nádhernou přírodní scenérii a toulky středověkým městečkem, v němž jakoby se zastavil čas.

Od 16. května roku 1889, kdy město vydalo onu vyhlášku určující směr dalšího vývoje ve městě, začal skutečný turistický rozvoj Rábu. Nejprve jen nesmělými krůčky – stavěly se první skromné hotely, upravovaly se cesty, pláže, budovaly se první doprovodná zařízení a služby pro cestovní ruch. Již v roce 1910 navštívil Ráb princ Alois z Lichtensteinu, byl nadšen krásami Rábu, zejména jeho parkem Komrčar s bohatou středomořskou flórou. Nejenže propagoval mezi svými aristokratickými přáteli Ráb a jeho přírodní krásy, ale i financoval vybudování jeho promenády.

Velkou reklamu přinesl ostrovu i městu Rábu rakouský přírodovědec Camillo Morgan, který se stal jeho častým návštěvníkem a propagátorem. V odborném tisku se často objevovaly jeho oslavné články a vydal dokonce svým náklade monografii o Rábu, zaměřenou především na jeho lovnou zvěř a tamější lovecké možnosti. V této brožuře mj. navrhovat, aby západní pobřeží ostrova bylo nazýváno „smaragdovým pobřežím“ jako obdoba francouzského Azurového pobřeží.

Ke značnému rozvoji cestovního ruch na Rábu přispělo období mezi dvěma světovými válkami; právě v té době patřili mezi časté návštěvníky ostrova i českoslovenští občané.

Pro propagaci Rábu jako letoviska znamenala velký přínos návštěva tehdejšího anglického krále Eduarda VIII. V doprovodu jeho pozdější manželky Wallis Simpsonové. Ten se svou jachtou Naklin zakotvil 11. srpna 1936 před Banjolem. Odplul v člunu do města Rabu, kde ho městští hodnostáři provedli po všech jeho pamětihodnostech. Potom se královský pár vykoupal jako první nudisté na Jadranu v zátoce Kandarola u poloostrova Frkanj.

Velký boom přinesla Rábu, stejně jako celému jadranskému pobřeží, druhá polovina 60. let. Vyrostly další hotely, na město navázaly sousední obce a vytvořily tak téměř souvislý pás nejrůznějších zařízení pro cestovní ruch – od hotelů, apartmánů, přes kempy, restaurace až k zábavních a sportovním vybavením (Palit, Banjol, Barbat).

Kvalitativní skok znamenala druhá polovina 90. let, kdy byly vytvořeny předpoklady pro zapojení chorvatských letovisek mezi přední evropské destinace. Že Ráb v tomto svém úsilí stoprocentně uspěl, potvrzuje i skutečnost, že mj. Získal v roce tzv. Stříbrný květ Evropy, který uděluje Evropské sdružení pro květenu a životní prostředí (AEFP) se sídlem v Bruselu. Ráb však získal i chorvatská ocenění. V roce 2004 získal v rámci soutěže Chorvatského turistického sdružení tzv. Modrý květ (Plavi cvijet), co je první místo za kvalitu v cestovním ruchu. O rok později, tedy v roce 2005 se umístil na druhém místě; náměstí Sv. Kryštofa (Trg svetog Kristofora) dostalo titul „Nejlépe upravené náměstí“ a Rábský dort (Rapska torta), který se na ostrově připravuje již po 800 let, byl vyhlášen nejoriginálnějším suvenýrem.

Oslavy 120. výročí Rabu jako přímořských lázní budou odpovídat významu výročí a budou trvat sedm dní. Zahájení se bude konat na svátek Dne obce 9. května. V rámci oslav se uskuteční slavnostní akademie, zasedání zástupců všech lokálních institucí, úřadů a podniků, kteří se podílejí na rabském cestovním ruchu, humanitární koncert, folklorní vystoupení a bude otevřena výstava uměleckých fotografií. Zlatým hřebem oslav bude i bohatý zábavní program, který samozřejmě vyvrcholí vystoupením rábských střelců ze samostřílů (rapski samostreličari), bez nichž se žádná zdejší slavnost neobejde.

Informace:
Turistické sdružení města Rábu (Turistička zajednica grada Raba): www.tzg-rab.hr

Podobné:

1. Ceny v oblasti Chorvatského cestovního ruchu Na třídenním národním kongresu cestovního ruchu, který se konal ve...
2. Dny chorvatského cestovního ruchu 2009 Na „Dnech chorvatského cestovního ruchu“ se udílela ocenění za rok...
3. Ostrov Rab – Rábské trhy zvané fjera Sv. Jakub, sv. Anna a sv. Kryštof jsou tři svatí,...
4. Rab – rozmanitý ostrov s historickým dědictvím Ostrov Rab je součástí souostroví v Kvarnerském zálivu na severu...
5. Novinky pro turisty na ostrově Rab Ostrov Rab, jedna z nepřitažlivějších destinací na severním Jadranu, připravil...