Ráb slaví výročí cestovního ruchu
20.4.2009
Brzy to bude už 120 let, co obecní rada města prohlásila Ráb za turistickou destinaci a léčebné přímořské lázně. Důvodem k tomu byly zdejší příznivé přírodní podmínky a jejich blahodárné účinky při nemocech srdce a dýchacích orgánů.
Zájem o ozdravné pobyty na Rábu jsou však mnohem staršího data. Již staří Římané, kteří tu založili prosperující municipium Arba, oceňovali zdejší příjemné mírné klima, bohatou vegetaci a zdejší přírodní krásy. Koncem 19. století, kdy se na celém pobřeží Jadranu začali objevovat první návštěvníci hledající na jeho březích podmínky pro odpočinek a rehabilitaci, pro koupání v moři a rekreaci, nemohli opominout Ráb, místo, které to vše mělo ve vrchovaté míře a navíc nabízelo nádhernou přírodní scenérii a toulky středověkým městečkem, v němž jakoby se zastavil čas.
Od 16. května roku 1889, kdy město vydalo onu vyhlášku určující směr dalšího vývoje ve městě, začal skutečný turistický rozvoj Rábu. Nejprve jen nesmělými krůčky – stavěly se první skromné hotely, upravovaly se cesty, pláže, budovaly se první doprovodná zařízení a služby pro cestovní ruch. Již v roce 1910 navštívil Ráb princ Alois z Lichtensteinu, byl nadšen krásami Rábu, zejména jeho parkem Komrčar s bohatou středomořskou flórou. Nejenže propagoval mezi svými aristokratickými přáteli Ráb a jeho přírodní krásy, ale i financoval vybudování jeho promenády.
Velkou reklamu přinesl ostrovu i městu Rábu rakouský přírodovědec Camillo Morgan, který se stal jeho častým návštěvníkem a propagátorem. V odborném tisku se často objevovaly jeho oslavné články a vydal dokonce svým náklade monografii o Rábu, zaměřenou především na jeho lovnou zvěř a tamější lovecké možnosti. V této brožuře mj. navrhovat, aby západní pobřeží ostrova bylo nazýváno „smaragdovým pobřežím“ jako obdoba francouzského Azurového pobřeží.
Ke značnému rozvoji cestovního ruch na Rábu přispělo období mezi dvěma světovými válkami; právě v té době patřili mezi časté návštěvníky ostrova i českoslovenští občané.
Pro propagaci Rábu jako letoviska znamenala velký přínos návštěva tehdejšího anglického krále Eduarda VIII. V doprovodu jeho pozdější manželky Wallis Simpsonové. Ten se svou jachtou Naklin zakotvil 11. srpna 1936 před Banjolem. Odplul v člunu do města Rabu, kde ho městští hodnostáři provedli po všech jeho pamětihodnostech. Potom se královský pár vykoupal jako první nudisté na Jadranu v zátoce Kandarola u poloostrova Frkanj.
Velký boom přinesla Rábu, stejně jako celému jadranskému pobřeží, druhá polovina 60. let. Vyrostly další hotely, na město navázaly sousední obce a vytvořily tak téměř souvislý pás nejrůznějších zařízení pro cestovní ruch – od hotelů, apartmánů, přes kempy, restaurace až k zábavních a sportovním vybavením (Palit, Banjol, Barbat).
Kvalitativní skok znamenala druhá polovina 90. let, kdy byly vytvořeny předpoklady pro zapojení chorvatských letovisek mezi přední evropské destinace. Že Ráb v tomto svém úsilí stoprocentně uspěl, potvrzuje i skutečnost, že mj. Získal v roce tzv. Stříbrný květ Evropy, který uděluje Evropské sdružení pro květenu a životní prostředí (AEFP) se sídlem v Bruselu. Ráb však získal i chorvatská ocenění. V roce 2004 získal v rámci soutěže Chorvatského turistického sdružení tzv. Modrý květ (Plavi cvijet), co je první místo za kvalitu v cestovním ruchu. O rok později, tedy v roce 2005 se umístil na druhém místě; náměstí Sv. Kryštofa (Trg svetog Kristofora) dostalo titul „Nejlépe upravené náměstí“ a Rábský dort (Rapska torta), který se na ostrově připravuje již po 800 let, byl vyhlášen nejoriginálnějším suvenýrem.
Oslavy 120. výročí Rabu jako přímořských lázní budou odpovídat významu výročí a budou trvat sedm dní. Zahájení se bude konat na svátek Dne obce 9. května. V rámci oslav se uskuteční slavnostní akademie, zasedání zástupců všech lokálních institucí, úřadů a podniků, kteří se podílejí na rabském cestovním ruchu, humanitární koncert, folklorní vystoupení a bude otevřena výstava uměleckých fotografií. Zlatým hřebem oslav bude i bohatý zábavní program, který samozřejmě vyvrcholí vystoupením rábských střelců ze samostřílů (rapski samostreličari), bez nichž se žádná zdejší slavnost neobejde.
Informace:
Turistické sdružení města Rábu (Turistička zajednica grada Raba): www.tzg-rab.hr
publikováno: Dub 2009, Kategorie : Aktuality z Chorvatska