Chorvatské ostrovy – Prvić

Ostrovy se jménem Prvić jsou v Chorvatsku dva, jeden je u ostrova Krku, druhý menší u města Vodice. Zabývat se nyní budeme ostrovem větším, který má rozlohu 13,45 či jinde uváděno 12,76 km2. Ostrov leží jihozápadně od ostrova Krk, vlastně je jeho pokračováním.

Vzdálenost je pouhých 900 metrů přes tzv. Senjská vrata. Na druhou stranu má ostrov jen 4,2 km k nebližší kontinentální pevnině. K první větší obci na pevnině má Prvić asi 10 km, a to k Senji severozápadně, případně 48 km severně k Rijece, ale to přes výše zmíněný ostrov Krk. Na jihozápadní straně odděluje Grgurský průliv ostrov od dalšího ostrova St. Gregory, lidově nazývaný Šagargur.

Ostrov má ve směru severozápad – jihovýchod 7,8 km, napříč to je v nejširším místě 2,5 km.

Doprava

Na ostrov není žádná pravidelná doprava, lze se sem dostat pouze vlastní či jinou soukromou lodí. Nejbližšími přístavy jsou St. Juraj na pevninské straně a Baška na ostrově Krk. Na ostrově Prvić nejsou žádné cesty, všude se dá chodit jen pěšky.

Příroda

Ostrov je tvořen vápencem, je tvořen vlastně strmým horským hřebenem, který korunuje dvanáct vrcholů výšce nad 320 metrů s nejvyšší horou Kur o výšce 357 metrů nad mořem. Ostrov působí vcelku jednolitě, břehy jsou rozčleněny jen menšími zátokami, na jihozápadní straně je to především zátoka Baška, kde se nachází stejnojmenný přístav. Hory na pobřeží tvoří většinou obří soutěsky s řadou skal spadajících strmě do moře z výšky 160 až 300 metrů. Střed ostrova je tedy přístupný pouze na západní straně od majáku několika roklemi. Jimi vedou pastevecké stezky na náhorní plošinu.

Nejjižnějším a současně i nejvýchodnějším bodem je mysu Silo, nejsevernějším mysem je Brezonjin naproti ostrovu Krk, nejzápadnějším bodem je pak bezejmenný výběžek pevniny severozápadního pobřeží.

Ostrov je z větší části holý a skalnatý, jen v okrajových částech najdeme travní porost a osamocený zakrslý keř nebo borovice. Mezi tím však najdeme některé vzácné druhy, dokonce sedmnáct z nich jsou rostliny endemické.

Osídlení

Podnebí má na hlavní vliv na život na ostrově, většinou zde totiž fouká Bora, podle statistik zde vane průměrně přes 203 dní v roce, a o síle hurikánu, 11. až 12. stupně Beaufortovy stupnice, asi 73 dnů v roce, ovšem kromě léta. To jen hlavní důvod, proč je ostrov neosídlen. Jediné místo nedávno osídlené místo je pěkný maják Stražica na nejsevernějším mysu. Ale ani zde již nikdo trvale nežije, maják se řídí automatizovaně. Pokud sem někdo dorazí, tak to jsou občas pastýři, pasou se zde stáda ovcí, a včelaři. Ostrov Prvić je tak největším neobydleným ostrovem v Jaderském moři.

Pokud se dá někde přebývat, tak je to v západních zátokách, kde se nachází deset písčitých pramenů a kde jsou vhodné podmínky pro plavce. Nejkrásnější je ale na jihozápadě pláž Njivica, kde také najdeme stopy po středověkém osídlen, kdy byl ostrov v majetku Frankopanů. Na východní straně se dá na ostrov vstoupit přes skalní soutěsku Furnace, podél které teče jediný potůček na Prvići. Proti nehostinnému vnitrozemím ostrova je podvodní svět úplně jiný.

V roce 1972 byl ostrov Prvič vyhlášen jako chráněná botanická a ornitologická rezervace. nacházejí se zde hnízda řady mnoha druhů ptáků, včetně supa bělohlavého, mnohé druhy přes ostrov migrují.

Levné apartmány ostrov Krk