Jak slaví Mikuláše v Chorvatsku

Svátek svatého Mikuláše neboli sveti Nikola či také Mikula patří v Chorvatsku k nejoblíbenějším. Tento světec je totiž nejen
ochráncem a patronem všech dětí, ale i rybářů, námořníků, poutníků, studentů i lékárníků.
Mikuláš (Nikola) je doprovázen čertem, který se zde nazývá Krampus. Ovšem anděla tady nepotkáte.
Tradice bývá taková, že děti si v předvečer vyčistí a dají za okno holínky či boty a ráno v nich
najdou sladkosti a dobroty, které jim tam Mikuláš nadělil.
A nebo jako u nás chodí Mikuláš s Krampusem (čertem), který děti vyplácí malou metličkou.
Jen ty trochu zlobivé.

Ale jsou i místa, kde se svátek svatého Mikuláše slaví velmi pozoruhodným způsobem.
Jedním z těchto míst je městečko Komiža na ostrově Vis.
Na kopci nad městem se nachází kostelík svatého Nikoly a v souladu se starou tradicí se
tady spálí stará loď jako oběť. Symbolizuje to dík a vděčnost za ochranu zdejších rybářů a
celé obce v právě končícím roce.
Tyto oslavy jsou velmi populární a dokonce sem ze Splitu je vypravena řada katamaránů.

Ostatně děkovné slavnosti probíhají na mnoha místech Dalmácie. Spousta měst má nejen
kostelíky svatého Mikuláše, ale i sochy přímo na pobřeží moře. Třeba Baška Voda a nebo
městečko Sučuraj na ostrově Hvar.
Při oslavách lidé vhazují do moře věnce, děkují za ochranu v roce končícím a prosí o ochranu
v roce nadcházejícím pro sebe i své blízké.

Vzhledem k tomu, že 6.prosince je také Den námořníků, organizují se po celém pobřeží
různé slavnostní akce.
Oslavy svatého Mikuláše jsou jedny z prvních v čase adventním. Další oslava, kterou
Chorvaté slaví, je svátek svaté Lucie 13.prosince. Tento svátek existuje už od 11. století.
Osoba zahalená v bílém oděvu chodí v noci a naděluje dětem sladkosti, sušené ovoce a
ořechy. Ale také tímto straší malé nezbedníky. Ti nacházejí pod polštářem rákosku jako
výstrahu, aby v příštím roce už nezlobily a polepšily se. Právě tento zvyk bývá mnohde
nahrazen již zmíněným Mikulášem a čertem.

Někde tedy slaví sv. Mikuláše, jinde sv. Lucii. Ale vždy pouze jeden svátek v daném místě.
Od svátku sv. Barbory (4.12.) až do svátku sv.Lucie (13.12.) Chorvaté vysévají do
připravených nádob obilí, nejčastěji pšenici. Jde o symbol života a plodnosti. Do Vánoc obilí
vyroste a dává se jako výzdoba pod stromeček k jesličkám nebo na vánoční stůl.
Pšenice se většinou přistřihne a ovine se červenou stužkou nebo chorvatskou trikolorou. Po
vánocích se pšenice dá ptáčkům, protože z této vánoční doby se nesmí nic vyhodit.

Samozřejmě nedílnou součástí adventu a vůbec předvánoční doby je spousta zajímavých akcí,
různé průvody po obcích, mše v kostelích, zvané roráty, při nichž se zpívají zvláštní starobylé
písně.
A tak pokud chcete zažít zase něco jiného, zajímavého, vypravte se do Chorvatska v čase
adventu. Chorvatsko přece nemusí být jen koupání v moři a slunění se na pláži.

Ubytování na ostrově Vis