Chorvatské ostrovy – Zlarin

Zlarin je malý ostrov, který má někdy přezdívky Zlatý ostrov, Zelený ostrov nebo Ostrov korálů. S rozlohou 8,2 km2 je Zlarin třetím největším ostrovem Šibenického souostroví a jeden ze šesti obydlených. Také z této skupiny ostrovů leží nejblíže k pevnině, jeho vzdálenost od pevniny je 1,25 km do obce Zablače severovýchodně, do Šibeniku je to pak stejným směrem 5 km.

Od pevniny je Zlarin oddělen Šibenickým průlivem (Šibenski kanal), od ostrovní skupiny kolem Prviće úžinou Šibenská vrata a od ostrůvků na jihozápadě Zlarinským průlivem (Zlarinski kanal). Ostrov je dlouhý 6 km a od úzkého jihovýchodního mysu se k severozápadu rozšiřuje do šířky 2,3 km, kde pak jeho severní stranu dělí zátoka, ve které je umístěná jediná obec ostrova, stejnojmenná Zlarin.

Doprava

Zlarin má pravidelné spojení s městy Vodice, Šibenik a s ostrovem Prvič. Lodě sem jezdí 6 x denně. Ostrov nemá silnice a nejezdí se zde proto auty.

Příroda

Podnebí ostrova je středomořské, převažuje jižní vítr, průměrná roční teplota se pohybuje kolem 15 stupňů C. Zlarin s asi 2700 hodin slunečního svitu ročně patří k nejslunnějším ostrovům Jadranu. Flóra je zde typická dalmatská, dub, jalovec, olivy, fíky, oleandry a vysázeny jsou i různé odrůdy palem. Ostrov je mimo osídlení zalesněný cypřiši a borovicemi, zejména v jeho vnitrozemí. Z fauny zde nalezneme jen drobnou zvěř, ježka, králíka a polní myší, z ptáků racka, z plazů ještěrky, slepýše, z obojživelníků žáby. Mořský svět kolem ostrova je však mnohem bohatší.

Ostrov Zlarin tvoří dva hřebeny, mezi kterými se rozkládá nížina s úrodnými poli, kde se pěstuje vinná réva, jižní ovoce, olivovníky. Nejvyšším vrcholem je Klepac se 169 metrů nad mořem. Pobřeží ostrova člení zátoky, Zlarinska luka a Magarna na jihovýchodě a Vodena Njivica, Veleš, Platac, Lokvica a další na severovýchodě.

Přírodním úkazem tu jsou korály, které se sbíraly a zpracovávaly již ve 13. století, a zpracovávají se dodnes a výrobky z nich patří k tradičním suvenýrům z tohoto ostrova.

Osídlení

Důkazy o obyvatelích ostrova jsou již z doby neolit, Ilyrové a po nich Římané. U jméně Zlarin se pak dovídáme z roku 1245, kdy patřil k Šibeniku. To se tu již usazovali běženci před Turky. Nejvýznamnějším kostelem je Nanebevzetí P. Marie (Uznesenja Marijina) s ostatky mučedníka Sv. Fortunata, symbolu a ochránce ostrova, z roku 1740 na místě staršího gotického. Obdobně se mimo dalších kostelů dochovalo několik barokních výstavnějších domů, protože se sem stěhovaly některé šibenické šlechtické rodiny. V roce 1839 byl postaven symbol ostrova, věž s hodinami. Pro válečné loďstvo byla na mysu Marina postavena kasárna.

Na ostrově žije na 360 obyvatel v jediné obci Zlarin v hluboké Zlarinské zátoce (Zlarinska luka) na severu ostrova. Je zde přístaviště a písečné pláže.

Cestovní ruch

Během slunečných dnů je z ostrova nádherný výhled na pohoří Velebit a další ostrovy Jaderského moře. Cestovní ruch zde nastal v roce 1914, kdy byla otevřena první veřejná pláž. Zlarin má také nejdelší ostrovní nábřeží v Chorvatsku dlouhé 131 metrů a 16 metrů široké.

Míří sem také mnozí jachtaři, sportovní rybáři a jsou zde dobré terény i pro potápěče. Vody kolem zdejších ostrovů jsou známy svou mimořádnou čistotou. O svátcích a lidových slavnostech jsou tu k vidění neobvyklé lidové kroje, zejména ženské. Pořádají se tu také veřejné kulturní a sportovní akce, na konci července v zátoce Fingac festival Ostrovní balady a současně i setkání světových malířů, v roce 1973 se poprvé konal další tradiční festival Zlarinska „Srdelada“.

Ve městečku je otevřeno malé muzeum „Centrum korálů Zlarinka“ (Koraljarski centar Zlarinka), najdeme zde bohatou možnost ubytování v hotelu, v kempu a v soukromí, zejména v mnohých apartmánech. Koupat se lze na několika krásných plážích nejen přímo v obci, ale i na dalších částech ostrova. Místní speciality lze ochutnat v několika restauracích, najdeme zde také několik kaváren a obchodů, kiosků, poštu, bankomat a stánky s čerstvým ovocem a zeleninou.

Ubytování v Šibeniku