Jaro a Velikonoce (Uskrs) v Chorvatsku

Tak jako u nás, tak i v Chorvatsku přichází krásné jaro. Všechno kvete, příroda se probouzí a
s ní i sluníčko. Pravda, v Chorvatsku přináší to sluníčko více tepla.
Restauratéři a kavárníci otevřou svoje zahrádky a my si můžeme posedět u kávy pěkně na
sluníčku s pohledem na moře.

Kdo úplně nevyhledává horké letní počasí, za chvíli začne ten správný čas vyrazit do
Chorvatska. Na koupání v moři je to teda zatím jen pro otužilce, ale pokud máte rádi jen
procházky a počasí tak akorát příjemně teplé, není na co čekat.
Takže, co si právě užít Velikonoce v Chorvatsku? Okouknout jak to tam chodí, jaké mají zvyky a obyčeje.

Velikonoce v Chorvatsku patří mezi nejdůležitější náboženské svátky.
Podobně jako u nás jsou symbolem Velikonoc malovaná vajíčka a kraslice. Malují a zdobí se
podobně jako u nás a malovanému vajíčku se říká písanica. Dalším symbolem Velikonoc
jsou kuřátka a zajíčci. To souvisí s probouzením přírody. Stejně jako u nás.

Zajímavým zvykem je zapalování ohňů v noci, před Velikonočními svátky. Záře ohňů měla
zajistit úrodu na polích, které tento oheň ozářil.

Dodnes udržovanou tradicí v Chorvatsku je požehnání jídla. Na Bílou sobotu nosí lidé do
kostela košíky plné jídla, aby bylo požehnáno. Jedná se zejména o chléb, vejce, šunku a další.
K tomuto zvyku se vážou i některé pověry. Třeba požehnaná vejce nemají být konzumována,
neboť se jim přisuzují léčivé účinky. Jinde zase je tradice, že se před konzumací požehnaného
jídla žvýká olivový list. To bývá zvykem hlavně na Istrii. Prý proto, aby se dlouho žilo.
A nebo ten, kdo nebyl u zpovědi, nemůže ochutnat požehnané jídlo.

Tradičním jídlem na Velikonoce je kulatý chléb zvaný Pogača. Může být sladký i slaný.

Na ostrově Hvar se vydává na Veliký čtvrtek v den Poslední večeře na 2000 věřících ze šesti vesnic nebo městeček, na pochod dlouhý asi 22 km.
Jeden z věřících s velkou silou nese po celou dobu pochodu kříž, vážící asi 18 kg. Nosič kříže
z městečka Jelsa musí dokonce posledních 100 metrů doběhnout. Během cesty věřící zpívají.
Procesí končí kolem 6 hodiny ráno. Tato událost stará pět století, je zapsaná do seznamu
nemateriálního dědictví UNESCO.

Dalším zvláštním zvykem Dalmácie jsou Žudije. Zvyk starý asi 150 let. 12 mladých mužů převlečených za římské vojáky, vedených Judou, přichází na Veliký čtvrtek před oltář. Mají
za úkol hlídat oltář do Veliké soboty. Na mši začínající o půlnoci na Velikou sobotu, se
v jednom okamžiku vypne světlo a Žudije ze strachu padnou na zem.

V městečku Vodice vznikl dokonce festival Žudija.
Každopádně si na Velikonoce všichni přejí dostatek sluníčka. V mnohých městech se konají
řemeslné trhy a tradiční tance v krojích.
No a ti, kdo mají raději klid, na ty čekají sluncem vyhřáté oblázky na liduprázdných plážích
na břehu Jaderského moře a levné apartmány přímo od majitelů.