Proslulé parky Opatije (Kvarner)


ubytování Chorvatsko

Při vyhodnocování chorvatské soutěže „Modrý květ 2009“ (Plavi cvijet 2009), kterou každoročně vyhlašuje Chorvatské turistické sdružení v oblasti úpravnosti, čistoty a vybavenosti turistických přímořských měst a obcí, získala za uplynulý rok první místo ve své kategorii právě Opatija. Velkou, i když nikoli jedinou zásluhu o získání tohoto ocenění měly právě proslulé opatijské parky.

Vznik Opatije, těchto přímořských lázní s nejstarší tradicí cestovního ruchu na jaderském pobřeží, úzce souvisí i se vznikem prvního parku na jejich území. Pro rozvoj lázeňské Opatije – původně maličké osady u tamějšího benediktinského opatství sv. Jakuba (právě po tomto opatství – chorvatsky opatija – dostaly lázně své jméno – Opatija), je rozhodujícím datem rok 1844, kdy si na této lokalitě dal postavit rijecký velkoobchodník Iginio Scarpa luxusní vilu – své letní sídlo. Nazval je podle své manželky vila Angiolina. Vilu obklopil nádherným parkem s přímořským a subtropickým rostlinstvem (park vznikal v letech 1845 až 1860). Vila se stala společenským střediskem nejprve místní, brzy však i evropské smetánky – šlechty, politiků, bohatých obchodníků, podnikatelů i korunovaných hlav z různých evropských zemí. Vzácní návštěvníci přinášeli jako dar hostiteli vzácné rostliny i jejich semena ze svých zemí. Sbírka rostlin v parku se rozrůstala i díky obchodním partnerům Scarpy a námořním kapitánů, kteří dováželi rostliny ze svých cest, a obohacovala park o různé exotické rostliny z Číny, Japonska, Jižní Ameriky a mnoha dalších zemí.

Opatija

Opatija

V těsném sousedství parku Angioliny vyrůstal Park sv. Jakuba (Park sv. Jakova), který se ním nyní tvoří v podstatě jednu hortikulární jednotku. Oba parky zaujímají plochu 3,64 hektary. Roste v nich na 150 druhů rostlin, které do značné míry nepatří k typické a běžné floře této části Středomoří. Je mezi nimi i japonská kamélie, která se stala symbolem dnešních lázní. Rostlinám se tu vesměs skvěle daří, a to jednak díky péči zdejších zahradních architektů a zahradníků, ale především díky zdejšímu klimatu. Zalesněné pohoří Učka, které se zvedá do výše 1400 metrů v pozadí lázní, je chrání před agresivními studenými vnitrozemskými větry. Naopak zadržuje vláhu od moře, která tak nemůže unikat do istrijského vnitrozemí a působí příznivě na rostlinstvo v zahradách a parcích Opatije a jejích lázeňských sousedů. Právě díky zdejšímu příjemnému a blahodárnému klimatu byla Opatija již v roce 1889 prohlášena prvními klimatickými lázněmi na Jadranu. V Parku sv. Jakuba se nachází i nejstarší opatijská budova, někdejší klášterní kaple sv. Jakuba z poloviny 15. století, která se dochovala v podobě ze začátku 16. století. Oba parky jsou chráněnými přírodními památkami.

Další z proslulých opatijských parků je park Margarita o rozloze 3,5 hektaru, založený po roce 1900. V něm zůstaly dodnes některé původně vysazené stromy a kteře, mezi nimi např. vzácný zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum).

Opatija

Opatija

Nádheru veřejných parků doplňuje bohaté rostlinstvo soukromých zahrad, vil a hotelů, jakož i 12 km dlouhá promenáda zvaná „Lungomare“, což je italský název pro přímořské vycházkové cesty běžně používaný i v jiných zemích jadranského přímoří. Vede v těsné blízkosti moře ze severněji ležícího Voloska přes vlastní Opatiji přes Ičići a Iku do jižnějšího přímořského letoviska Lovran. Začala se stavět po jednotlivých etapách v roce 1885 a s Lovranem byla spojena v roce 1911. Lemují ji krásné vyhlídky, příjemná zátiší k posezení, pomníky a krásné vily.

Všem parkům, promenádám i veřejným prostranstvím Opatije je věnována soustavná odborná péče.

Informace: Turistické sdružení města Opatija (Turistička zajednica grada Opatije): www.opatija-tourism.hr

Ohodnoťte
Klikněte přes kterou službu chcete vložit komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


publikováno: Úno 2010, Kategorie : Chorvatsko